Chystáte se objednávat na Vánoce? Podívejte se na termíny pro objednání neskladového a atypického zboží. Více informací >>>

Parasomnie a noční děsy: co se v noci děje, co je normální a kdy hledat pomoc

Váš partner v noci najednou vstane, přejde přes ložnici a dlouhé vteřiny se dívá z okna. Promluvíte na něj, ale nereaguje. Ráno si na nic nepamatuje. Nebo se vaše dítě uprostřed noci posadí, křičí, má otevřené oči a vypadá vyděšeně, přestože vás vlastně nevnímá.

Podobné situace mohou působit děsivě. Ve skutečnosti ale často souvisejí s tzv. parasomniemi – neobvyklými projevy, které se objevují během spánku nebo při přechodu mezi spánkem a bděním. Patří mezi ně noční děsy, náměsíčnost nebo některé další poruchy spánku.

A přestože vypadají dramaticky, zejména u dětí jsou poměrně běžné a většinou samy odezní. Důležité je vědět, co přesně se během nich děje, jak reagovat a kdy už noční epizody nepovažovat jen za zvláštnost, která časem zmizí.

Parasomnie a noční děsy během spánku

Co jsou parasomnie a proč během nich člověk „není úplně vzhůru“

Spánek není jeden neměnný stav. Během noci se střídají fáze NREM a REM spánku, které mají odlišné vlastnosti a během kterých se v mozku odehrávají různé procesy.

Parasomnie označuje skupinu neobvyklých událostí nebo chování, které se objevují během spánku, při jeho narušení nebo při přechodu mezi spánkem a bděním. Některé souvisejí především s hlubokým NREM spánkem, jiné s REM spánkem.

Právě proto může člověk během některých parasomnií působit, jako by byl vzhůru – má otevřené oči, posadí se, mluví, vstane z postele nebo dokonce chodí po bytě. Část mozku je ale stále ve spánku. Výsledkem je takový stav mezi, kdy chování není plně vědomé a člověk si ho ráno často vůbec nepamatuje.

To je také jeden z důvodů, proč náměsíčnost a noční děsy nejsou totéž co špatný sen.

Noční děsy: když dítě vypadá vyděšeně, ale ve skutečnosti ještě spí

Noční děsy, někdy označované také jako spánkové děsy, patří mezi NREM parasomnie. Typicky se objevují v první části noci, kdy je více hlubokého spánku.

Dítě se může náhle posadit, začít křičet nebo plakat, má otevřené oči, zrychlený tep a dýchání a může působit, jako by bylo v naprostém děsu. Někdy máchá rukama, snaží se vstát nebo utéct. Když se ho rodič snaží uklidnit, dítě často nereaguje tak, jak by člověk očekával. Ráno si přitom obvykle nic nepamatuje.

A právě v tom spočívá zásadní rozdíl mezi nočním děsem a noční můrou. U noční můry se člověk probudí a zpravidla si dokáže vybavit obsah nepříjemného snu. Noční můry se objevují především v REM spánku, který je výraznější ve druhé polovině noci. U nočního děsu člověk zůstává částečně ve spánku a vzpomínka na epizodu bývá žádná nebo jen velmi útržkovitá.

Proč jsou noční děsy častější u dětí?

Dětský spánek se během vývoje mění a hlubokého NREM spánku mají děti více než dospělí. Noční děsy jsou proto v dětství poměrně běžné a většina dětí z nich postupně vyroste, často ještě před dospíváním.

Spouštěčem může být např. nedostatek spánku, velká únava, stres, změna režimu, nemoc nebo horečka. Roli mohou hrát také některé další poruchy, které spánek narušují, např. spánková apnoe.

Pokud se tedy dítě jednou za čas v noci posadí, vykřikne a ráno o ničem neví, nemusí to znamenat, že se s ním děje něco neobvyklého.

Náměsíčnost: proč někdo v noci vstane a ráno o tom neví

Náměsíčnost neboli somnambulismus je další typická NREM parasomnie. Nejčastěji se objevuje v první části noci a může mít mnoho podob – od jednoduchého posazení na posteli přes chození po pokoji až po poměrně složité činnosti. Člověk může např. otevřít dveře, oblékat se nebo něco hledat, aniž by byl skutečně vzhůru.

Náměsíčnost je opět mnohem častější u dětí než u dospělých a mnoho dětí z ní postupně vyroste. U dospělého, u kterého se objeví nově, opakovaně nebo ve výrazné podobě, je ale vhodné věnovat jí větší pozornost.

U náměsíčnosti je nejdůležitější bezpečnost. Pokud někdo pravidelně chodí ze spaní, není dobré spoléhat na to, že se opět sám vrátí do postele. Zabezpečení ložnice a okolí může výrazně snížit riziko úrazu.

Co může pomoci zvýšit bezpečnost?

  • odstranit z okolí postele předměty, o které by člověk mohl zakopnout,
  • zabezpečit okna a dveře,
  • nenechávat volně přístupné ostré nebo nebezpečné předměty,
  • zajistit schodiště, pokud se nachází v blízkosti ložnice,
  • dbát na dostatek spánku a pravidelný režim.

Náměsíčného člověka není nutné násilně budit. Pokud je to bezpečné, bývá lepší ho klidně nasměrovat zpět do postele. Náhlé probuzení může vést ke krátkodobé zmatenosti a někdy i k prudké reakci.

Pravidelný spánkový režim a dostatek spánku patří mezi základní principy spánkové hygieny. Více praktických doporučení najdete také v článku Desatero rad při poruchách spánku a usínání.

Noční můry: někdy mluví spíše o našem dni než o našem snu

Noční můry jsou něco jiného. Odehrávají se typicky během REM spánku a člověk se po nich probudí a často si poměrně dobře pamatuje, co se mu zdálo. Mohou být jednorázové, ale také se opakovat.

Nepříjemné sny mohou souviset s psychickým napětím, stresem, úzkostí, nemocí nebo výraznou změnou v životě. Roli mohou hrát také některé léky či jiné poruchy spánku.

To ale neznamená, že každý špatný sen automaticky něco symbolizuje. Právě tady je dobré oddělit parasomnie od výkladu snů. Z pohledu spánkové medicíny je důležitější sledovat, kdy se noční můry objevují, jak často se opakují, co jim předchází a jak ovlivňují spánek a fungování během dne.

U člověka, který prochází výrazně stresujícím obdobím nebo např. prodělal traumatickou událost, mohou být opakované noční můry jedním z projevů psychické zátěže. Pokud se vracejí a narušují spánek, je vhodné situaci řešit s odborníkem.

Často se také říká, že určité potraviny způsobují živé sny nebo noční můry. Tady je ale dobré být opatrný s jednoduchými tvrzeními. Pozdní, velmi těžké jídlo nebo jiné návyky, které narušují spánek, mohou přispět k horší kvalitě spánku, ale nelze říct, že konkrétní potravina spolehlivě vyvolá noční můru.

Neobvyklé chování během spánku a parasomnie

Parasomnie v kostce: co dalšího se může během noci dít?

Parasomnie nejsou jen noční děsy a náměsíčnost. Mezi další neobvyklé noční projevy patří např. spánková paralýza. To je krátký stav, při kterém si člověk při usínání nebo probouzení uvědomuje okolí, ale nemůže se po určitou dobu hýbat nebo mluvit. Může být doprovázena velmi živými a někdy děsivými představami.

Bruxismus neboli skřípání zubů ve spánku může vést k ranní bolesti čelistí, bolestem hlavy nebo postupnému poškození zubů. V širším kontextu poruch spánku se s ním proto také setkáváme, přestože jde o specifický spánkový pohybový problém.

Porucha chování v REM spánku – člověk může během snění výrazněji pohybovat tělem, mluvit, kopat nebo máchat rukama. Na rozdíl od klasické náměsíčnosti se tyto epizody objevují v REM spánku a člověk si může po probuzení pamatovat živý sen, který s chováním souvisel. U opakovaných nebo výrazných projevů je namístě odborné vyšetření.

Každé neobvyklé chování během noci tedy nemusí mít stejnou příčinu. A právě proto není dobré snažit se ho diagnostikovat pouze podle toho, co člověk nebo jeho partner vidí.

Kdy už je čas vyhledat lékaře?

Jednorázový noční děs, občasná noční můra nebo příležitostná náměsíčnost většinou nejsou důvodem k panice. Existují ale situace, kdy už je vhodné poradit se s lékařem nebo specialistou na spánkovou medicínu.

Pozornost si zaslouží především situace, kdy se epizody:

  • objevují často nebo se jejich četnost zvyšuje,
  • vedou k úrazu nebo hrozí, že si člověk ublíží,
  • výrazně narušují spánek celé rodiny,
  • způsobují výraznou denní únavu nebo problémy s fungováním během dne,
  • poprvé objevují v dospělosti,
  • přetrvávají u dítěte i ve vyšším věku,
  • jsou velmi intenzivní nebo se jejich průběh postupně mění.

Lékař může podle charakteru potíží hledat souvislost např. s nedostatkem spánku, stresem, užívanými léky nebo jinou poruchou spánku. V některých případech může být doporučeno také vyšetření ve spánkové laboratoři, tedy polysomnografie.

Pomoci může i obyčejný spánkový deník. Zapisujte si několik týdnů, kdy člověk chodí spát a vstává, kdy se epizoda objevila, jak dlouho po usnutí přibližně přišla, zda jí předcházel stres, nemoc, změna režimu nebo výrazný nedostatek spánku. Takové informace mohou být při vyšetření překvapivě cenné.

Většina nočních zvláštností není důvodem k panice

Spánek umí být zvláštní. Člověk může mluvit, chodit, křičet, skřípat zuby nebo se probudit s pocitem, že se právě ocitl uprostřed velmi skutečného příběhu. Ne všechno neobvyklé je ale automaticky známkou nemoci.

Noční děsy a náměsíčnost jsou u dětí poměrně časté a většinou s věkem ustupují. U dospělých může k podobným epizodám přispět především nedostatek spánku, stres, změna režimu nebo jiný problém, který narušuje kvalitu spánku. Důležité je proto sledovat hlavně jejich četnost, intenzitu a dopad na každodenní život.

Dopřejte svému spánku pohodlné prostředí

Parasomnie nelze vyřešit výměnou lůžka. Pro každodenní spánkový komfort je ale důležité také příjemné a pohodlné prostředí ložnice.