V souvislosti s nedávnou změnou času jste jistě zaregistrovali debaty o tom, že přechod na letní čas může u některých lidí nepříznivě ovlivnit kvalitu spánku. Jak ale poznáme, že spíme kvalitně, nebo naopak?
Zjednodušeně je možné říci, že lidský spánek není o době trvání, ale o mozku. Právě jeho stav a aktivita totiž rozhoduje o tom, nakolik dobře spíme. Například i pět hodin kvalitního spánku je daleko lepší než třeba deset hodin spánku špatného či přerušovaného.
Z pohledu aktivity šedé kůry mozkové má náš spánek v podstatě pouze dvě základní fáze – mělký spánek REM (Rapid Eye Movements) a hluboký spánek NREM, které se během noci střídají v pravidelných zhruba devadesátiminutových cyklech. A právě poměr mezi těmito fázemi určuje kvalitu spánku.
Ve vlastním zájmu bychom tedy měli dobu uléhání a vstávání plánovat s ohledem na periodu svých spánkových cyklů a také s vědomím, že REM fáze spánku se k ránu prodlužuje. Pokud chceme vstát a „odstartovat“ do nového dne v dobré kondici, je žádoucí, abychom se probudili právě v mělkém spánku. Ovlivňuje nás to totiž po dobu přibližně čtyř hodin od probuzení. Když by nás budík vytrhne ze spánku hlubokého, budeme mít po tuto dobu problémy úplně se vším. Náš mozek totiž nebude schopný dostatečně rychle nastartovat.
A co se během REM spánku s naším mozkem a tělem děje? Pro tuto fázi jsou charakteristické sny, rychlý pohyb očí, často i mluvení ze spánku a například také náměsíčnost (zejména při fyzickém vyčerpání). V REM spánku je aktivní svalstvo a mozek. Některé výzkumy potvrzují, že může být dokonce více aktivní než ve stavu bdělosti. Díky tomu jsme schopni během mělkého spánku vstřebávat nové informace a konsolidovat myšlenkové procesy. Pokud je REM spánek po delší dobu znemožněn, často dochází k poruchám paměti a koncentrace.
Současně se v této fázi v hypofýze uvolňuje růstový hormon, který pomáhá kostem a svalům, aby se správně vyvíjely. Svými účinky vstupuje do chemických procesů při využívání tuků, cukrů a zpracování minerálů a podporuje regenerační procesy v lidském organismu během celého života. Je tedy žádoucí, aby malé děti strávily v mělkém spánku až 75% z celkové doby spánku. Dospělý člověk pak zhruba čtvrtinu.
Naopak v NREM spánku je mozková i svalová aktivita téměř nulová a dochází k regeneraci veškerých buněk v těle. Šedá kůra mozková zůstává však ve stavu jakési tiché připravenosti. I když je mozek v této fázi spánku takřka „odpojen“, je schopný zareagovat i na některé relativně slabé specifické zvukové podněty, zejména na dětský pláč či oslovení vlastním jménem. Stejně tak okamžitě zareaguje ve chvíli, kdy naše tělo vyšle jakýkoliv signál nebezpečí či nepohodlí.
Pokud tedy ležíme na nevhodné matraci, která se nedokáže přizpůsobit tělu a vyvíjí na ně nepřiměřený tlak, těžko strávíme během noci potřebnou dobu v hlubokém spánku. Místo abychom odpočívali a sbírali energii na další den, neustále musíme měnit polohu.
Správné lůžko má skutečně podstatný vliv na uvolnění a regeneraci svalstva, kloubů i vnitřních orgánů a při ležení vytváří potřebnou oporu zejména páteři, kterou svalstvo ve fázi hlubokého spánku neudržuje v její přirozené poloze.
Investice do kvalitní matrace je zkrátka investice do kvalitního spánku a zdraví.