Spánkem ke zdraví i úspěchu

sleep-centrum-clanek-spankem-ke-zdraviPokud jste se už několik nocí po sobě moc dobře nevyspali, zřejmě sledujete, že něco není v pořádku i během dne. Je to logické. Jestliže máme problémy se spánkem, projeví se to nejen na naší náladě, ale také na schopnostech koncentrace a bohužel i na zdravotním stavu. Nedostatek spánku – tedy spánková deprivace, totiž může vést ke zvýšenému riziku infarktu či mozkové příhody a také k depresím či metabolickým onemocněním včetně obezity.

I když mnozí tvrdí, že jim stačí jen několik hodin spánku, většinou to tak není. Nedávný průzkum provedený ve Velké Británii ukázal, že 80 procent Britů trpí nedostatkem spánku. Přitom 74 procent lidí spí v noci méně než sedm hodin a celkem 12 procent dokonce méně než pět hodin.

A co víc, spánková deprivace stojí ekonomiku Spojeného království 40 miliard liber ročně, kvůli snížené produktivitě a zdraví pracovníků. Proto také již před rokem iniciovala britská vláda kampaň, v níž vyzývá občany, aby spali déle.

Je totiž prokázáno, že dobrý spánek prospívá paměti, jeho nedostatek ji může naopak poškodit. Ospalost přes den má mnohé negativní důsledky. Vede ke stresu, k poruchám imunity, a tedy ke většímu nebezpečí nejrůznějších onemocnění. Naopak ten, kdo déle spí, pracuje aktivněji, je zdravější a také šťastnější. 

Spánek, respektive jeho dostatek a kvalita, má velmi podstatný vliv na náš mozek. Nové výzkumy dokonce naznačují, že nedostatek spánku může způsobit i to, že mozkové buňky začnou likvidovat části synapsí v mozku.

Mozkové buňky ve tvaru hvězdice, které se nazývají astrocyty, mají za úkol vyčistit opotřebované buňky. Studie italských vědců však zjistila, že astrocyty u myší, které nedostatečně spaly, fungovaly tak, že rozdělily více spojů, než bylo žádoucí.

Jiná studie zase potvrdila, že nedostatek spánku vede k větším negativním emocím. Amygdala, oblast mozku, která formuje emoce, pracuje při nevyspání o 60 procent více, než je obvyklé. Vědci také zjistili, že nedostatek spánku narušuje spojení mezi amygdalou a mediální prefrontální kůrou (jedna z největších korových oblastí mozku, která reguluje funkci amygdaly). Nevyspalí lidé tedy reagují podrážděněji a jsou citlivější k negativním podnětům.

Nedostatek spánku ohrožuje také hipokampus, který je v limbickém systému zodpovědný za analýzu a uchovávání prostorových informací. Nevyspalí lidé se proto hůře orientují a hůř si také zapamatovávají nové informace.

Další velkou studii o nedostatku spánku a jeho vlivu na mozek připravují kanadští vědci z univerzity v Ontariu. Chtějí totiž ještě podrobněji zmapovat souvislost mezi spánkem a funkcí čelního a temenního laloku, které jsou v mozku klíčové pro schopnost rozhodování, řešení problémů a paměť. Již jejich dřívější výzkumy totiž prokázaly, že tyto části mozku vykazují v případě spánkové deprivace mnohem menší aktivitu.

S ohledem na tyto poznatky je tedy možné říct, že právě kvalita vašeho lůžka velmi podstatně ovlivňuje nejen vaše zdraví, ale také to, jak se vám bude dařit v práci i v osobním životě.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.